Tomáš Akvinský



*1225 – †7.3.1274, Tommaso d'Aquino, italský dominikánský scholastik (nazvaný podle svého rodiště Aquino u Neapole). Je považován za nejvýznamnějšího teologa a filozofa katolické církve, tvůrce tomismu. Tomáš Akvinský pocházel z bohaté hraběcí rodiny. Od dětství byl vychován v benediktýnském klášteře v Monte Cassino. Během svého života působil v Kolíně nad Rýnem, Bologni, v Římě, Neapoli a zejména v Paříži. V letech 1259-1268 působil jako dvorní teolog papeže Urbana VI. Patřil mezi přední odpůrce pařížských averroistů. Pokračoval v úsilí svého učitele Alberta Velikého o harmonizaci víry a rozumu při zachování primátu víry v podmínkách, kdy papežství dosahovalo vrcholu své světské moci. Hlavní dílo: Suma teologická, Summa contra gentiles (Suma proti pohanům) podpírá křesťanská dogmata pomocí teologicky interpretovaného aristotelismu, zbaveného materialistických prvků a spojeného s novoplatonismem (učení o aktu a možnosti, přičemž čistý akt se rovná bohu, o formě a lásce, podstatě a případku). Formuloval pět tzv. důkazů existence boží. Jeho učení o hierarchii bytí odváží a obhajuje středověkou církevně feudální organizaci. Vedoucí místo ve společnosti náleží bohem zřízené církvi, která získává pro všechny potřebnou milost boží. Přes počáteční odpor církve zejména některých řádů, byl Tomáš Akvinský roku 1323 kanonizován. V roce 1567 prohlášen za pátého učitele církve, roku 1879 za prvého učitele a jeho učení za jedině správnou ortodoxní filozofii katolicismu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 3. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: akt, aristotelismus, averroismus, Bonaventura, dominikáni, Etienrre Henry Gilson, filozofie, Jean Peckham, Johannes Duns Scotus, novotomismus, philosophia perennis, přirozené právo, psychologie, racionalismus, středověká filozofie, středověká latinská literatura, substance, tomismus, účinek, univerzália, vědomí.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: