Albert Veliký



*kolem1193 – †15.11.1280, německý filozof, teolog a přírodovědec. Je představitel ortodoxní scholastiky. Od roku 1223 člen dominikánského řádu, přednášel na univerzitě v Paříži, Kolíně nad Rýnem aj. Zahájil přestavbu a systematické budování katolické teologie na základě aristotelismu přizpůsobeného potřebám církve. Jeho dílo dovršil jeho žák Tomáš Akvinský. Polemizoval s averroismem a jinými opozičními proudy. Ve sporech o univerzálie a pojetí substance vnášel do scholastiky některé koncepce Avicennovy, v konfliktu víry a rozumu se přikláněl na stranu filozofie. Encyklopedické vzdělání spojoval s intenzívními přírodověd. zájmy. Jeho zoologické, botanické, mineralogické, astronomické a jiné přírodovědecké práce obsahují na svou dobu pozoruhodné empirické a experimentální výzkumy. Roku 1622 kanonizován, v roce 1931 prohlášen za učitele církve. Hlavní dílo: Summa theologiae (Suma teologická). Albertus Magnus, Albert von Bollstädt

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: aristotelismus, averroismus, dominikáni, středověká filozofie, středověká latinská literatura, teologie a filozofie, Tomáš Akvinský, univerzália.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: