tanec



Tanec
Pohybová činnost (akt) vyjadřující prostřednictvím rytmických pohybů a gest bezprostřední subjektivní pocity tanečníka v rámci určité myšlenky (ideje, stylizace). Pohybově vyhraněný celek evokující na pozadí expresívních prvků více či méně hluboký prožitek. Spolu s výtvarnými a hudebními kreacemi jeden z nejstarších lidských projevů, spojující vrozenou touhu člověka po sebevyjádření s přirozenou radostí z pohybu, estetickou (často eroticky podbarvenou) normou a možností ztvárnění symbolických obsahů v rytmem utvářené expresi. Tanec, založený na rytmické fragmentarizaci individuálního pohybu, je zpravidla provázen hudbou nebo zpěvem. V komunitách na historicky starším stupni vývoje byly (a v některých etnikách dosud jsou) dominantní formou kolektivní extatické tance, v nichž se snoubí nejniternější obsahy prožíváni s ritualizovanou formou symbolického sdělení (orgiastické tance starověkých mystérií, liturgické, válečné, oslavné, smuteční a jiné tance četných kultur a historických epoch). V průběhu historického vývoje se z těchto tanců vyvinuly specifické formy hudebně pohybových aktivit, tvořené třemi hlavními proudy: Lidový tanec, vytvářený spontánně z lidových tvůrčích zdrojů závislých na době a prostředí (tradici) své existence. Scénický tanec, jehož hlavním představitelem se stal balet. Společenský tanec, vytvořený v hrubých obrysech dvorskou společností převážně postupnou adaptací tance lidového. Zvláštní postavení zaujal tanec v současné arteterapii, využívající mentálně hygienické aspekty spontánního tanečního projevu k uvolnění psychické tenze léčených v rámci psychoterapeutického procesu. Viz také tanec klasický.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: italský balet, lidový tanec, tanec společenský.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: