Svatopluk



Panovníci českých zemí
Z dynastie Mojmírovců, †894, synovec knížete Rastislava, od roku 871 velkomoravský kníže. Koncem 60. let obdržel vládu v údělném knížectví (jeho poloha není známa). Roku 870 byl ve sporu s Rastislavem, podřídil se východofranskému králi Karlomanovi, zajal Rastislava a vydal ho východofranské říši. V roce 871 byl zbaven vlády Franky, kteří chtěli ovládnout celou Velkomoravskou říši. Ještě v roce 871 se lstí opět zmocnil vlády a svrhl franské panství. V letech 872-873 obhájil v úspěšných bojích nezávislost Velkomoravské říše, která byla uznána roku 874 mírem ve Forchheimu Arnulfem Korutanským. V roce 880 uzavřel spojenectví s papežskou kurií (byl přijat do její ochrany) a dosáhl vytvoření velkomoravské církevní organizace (arcibiskup Metoděj). V letech 882-884 si podřídil Čechy a poté ponechal vládu Bořivoji I., který přijal od Metoděje křest (bezprostřední vláda Svatopluka v Čechách od 888-889). V nových bojích s východofranskou říší v letech 883-884 dobyl Panonii, 884 a 885 uzavřel mír s Karlem III. Tlustým a Arnulfem Korutanským. Rozpory mezi stoupenci slovanské a latinské liturgie vyřešil kolem roku 888 vyhnáním Metodějových žáků. V letech 892-893 odrazil nový útok Arnulfa Korutanského na Velkou Moravu. Za vlády Svatopluka (v některých pramenech a v pozdější tradici nazýván králem) byl největší územní rozsah Velkomoravské říše (v závislosti území Vislanů, Lužických Srbů). Podle legendy vyzval Svatopluk své tři syny (Mojmír II., Svatopluk II. a Predslav) k odporu vůči Frankům a k zachování politické moci Velkomoravské říše a prostřednictvím tří svázaných prutů demonstroval potřebu svornosti.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 13. 1. 2009
Autor: -red-

Odkazující hesla: Bořivoj I. z rodu Přemyslovců, forchheimský mír, Mojmír II., Mojmírovci, Přemyslovci, Rastislav, Spytihněv I., Svatopluk, Velkomoravská říše, Vislané.