rétorika



[Řečtina], jazykověda, v evropské kulturní tradici jedna z prvních disciplín zabývajících se studiem jazykových projevů. Zformovala se v 5. až 6. století př.n.l. ve starověkém Řecku spolu s růstem společenské funkce řečnictví za demokratismu athénských obcí a obrácení pozornosti sofistické filozofie k jazyku. Relativismus a agnosticismus této filozofie přispíval k tomu, že místo objektivní pravdivosti usilovali řečtí rétorikové o "pravdivost" samotného sdělení, jeho schopnost přesvědčit. Zkoumání se tak zaměřilo jednak na psychické faktory řeči, jednak na faktory jazyka. Rozvoj rétoriky pokračoval i po přenesení kulturního centra do Říma, kde se rétorika postupně sbližovala s literaturou a její předmět se zúžil na popis a typologii stylistických prostředků. Zužování předmětu rétoriky pak postupuje celým středověkem až do novověku, kde se postupně rozpouští v jiných filosofických disciplínách. Rétorika je hlavní předchůdce stylistiky.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 26. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: figura básnická, Níkéforos Grégorás, řeč, sedm svobodných umění.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: