řecké antické divadlo



Divadlo
Počátky jsou v kultických obřadech k poctě Démétry a Dionýsa zvaných eleuzínie a dionýzie. Podle tradice zavedl Thespis prvního herce, a tím umožnil dialog mezi ním a náčelníkem sboru. Přispěl tak v letech 536 až 533 př.n.l. k rozvoji tragédie. Aischylos zavedl druhého herce, Sofokles třetího. Euripides ve svých tragédiích kritizoval řeckou společnost, hájil zvláště práva žen. Řecká antická tragédie zpracovávala převážně mytologické náměty, které diváci dobře znali. Těžiště pozornosti se tedy přesouvalo na formální stránku díla. Komedie přišla podle Aristotela do Řecka ze Sícílíe a Řekové jí převzali jíž v rozvinuté formě. Významný dramatik tzv. staré atické komedie, satiricky záměřené na dobové problémy, byl Aristofanés. V helénismu se děj komedií zúžil na soukromý život, s jednotvárností námětů korespondovaly i ustálené postupy a typy postav. Představitelem této tzv. nové atické komedie byl Menandros. Teoretikem řecké tragického divadla byl Aristoteles v díle Poetika. Divadla byla zprvu dřevěná, první kamenné divadlo bylo vybudováno v 6. až 5.století př.n.l. (Dionýsovo divadlo), roku 357 př.n.l. divadlo v Epidauru. Viz také antické divadlo.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 10. 2013
Autor: -red-

Odkazující hesla: antické divadlo, Epidauros, řecká literatura antická.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: