panteismus



Filozofie
Filozofie, [řečtina], filozofické učení vycházející z jednoty boha a světa, z jejich ztotožnění. Zahrnuje názory, jež proti teismu popírají zásadní rozdíl mezi vírou v osobního boha a přírodou a v tomto smyslu představují formu monismu. V panteistických koncepcích se často skrývaly naturalistické tendence rozpouštějící boha v přírodě, jež vedou k materialismu a k ateismu (například Xenofanés, G.Bruno, J.W.Goethe). Idealistický panteismus vyvozuje svět z boha, uznává jen jejich podmíněnou jednotu (například středověká mystika, J.Böhme, F.W.J.Schelling). Vyjadřuje tendenci po smíření protikladu hmoty a ducha. Termín panteismus zavedl na přelomu 17. a 18. století J.Toland.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 10. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: aristotelismus, causa sui, deismus, deus sive natura, Giordano Bruno, Indické náboženství a mytologie, Jakob Böhme, Joann Petrici, Johann Wolfgang von Goethe, Johannes Scottus Eriugena, kacířství, Max Wandt, Mistr Eckhart, monáda, natura naturans, naturalismus, panenteismus, Pierre Teilhard de Chardin, Ralph Waldo Emerson, Samuel Alexander, středověká filozofie, teismus, Tommaso Campanella, univerzalismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: