[Teizmus, řecky theos, bůh], náboženský světový názor a teologické učení vycházející z koncepce boha jako absolutní osobnosti přebývající vně světa, který svobodně stvořil a do jehož běhu zasahuje. Od
polyteismu se liší uznáváním jediného boha, od
deismu vírou v neustálé řízení světa bohem (prozřetelnost, concursus dei – zasahování do běhu světa, zjevení, zázraky), od
panteismu důrazem na podstatný rozdíl mezi bohem a světem a pojetím boha jako osobní bytosti. Božská osoba je pro věřícího teistu živým bohem, kdežto deista uznává jen „nějakého boha“ (
I. Kant). S
ateismem a filozofickým materialismem je teismus neslučitelný. Filozofické zdůvodnění teismu používá objektivně idealistické argumenty.
Termín teismus zavedl roku 1743 anglický filozof
R. Cudworth. Materialismus a vědecká kritika odmítá považovat teismus za prvotní formu náboženství. Teismus je pouze jednou z variant náboženského světového názoru a podléhá plně kritice základů každého náboženského vědomí.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
7. 9. 2005
Autor: -red-