mytologie



[Řečtina], bájesloví – a) soubor bájí, odrážející fantastické představy lidí v o světě, přírodě a lidském bytí. Je prvotním světovým názorem a zároveň předstupněm náboženství. Jednotlivé mýty se dochovaly jednak v literární formě (eposy, dramata, zpěvy, pozdější přepisy ústní tradice), jednak ve formě výtvarných děl, mytografických textů (mytografové) či cestopisných zpráv. V antickém světě, který je nejbohatším a nejpestřejším zdrojem mytologického materiálu, byla mytologie jako celek chápána buď jako výsledek hravosti lidské fantazie, který nezasahuje podstatu božského elementu, a je tudíž bezvýznamný i pro samotný kult (stoupenci peripatetické školy), nebo naopak jako vyjádření hlubší pravdy, kterou je třeba teprve vyhledávat (stoikové). K největším mytologickým okruhům patří báje kosmogonické, stvořitelské, genealogické, civilizační (mýty o hrdinech zbavujících svět škůdců), báje o založení některých měst, tzv. etiologické mýty osvětlující původ a příčiny některých slavností ap. V některých typech mýtů se odrážejí historické skutečnosti (stopy po matriarchátu nejstarších dob v řeckých genealogických mýtech). Cenné jsou etické, sociální a jiné aspekty mytologických prvků, které se ve své obecné platnosti staly pramenem inspirace umění novověku. b) vědní obor zkoumající vznik, vývoj, rozšíření a význam mýtů za použití metody srovnávání bájeslovných motivů u různých etnických skupin, resp. sledování proměn jediného motivu v průběhu dlouhého časového období.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: antropologická škola, antropologická teorie, Edward Burne-Jones, Helena, letectví, Mocná hrstka, Petrus Paulus Rubens, Philip Toynbee, řecké antické výtvarné umění , Šen-nung, Sisyfos, stafáž, strom života, věda.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: