metafyzika



Filozofie původně učení o poslední a absolutní podstatě jsoucna; název odvozen od pojmenování Aristotelových spisů o principech světa, umístěných za spisy o přírodě (meta tá fysika). Sám Aristoteles pokládal tuto část svého filozofického učení za "první filozofii", zkoumající principy, jež jsou postižitelné nikoli smysly, nýbrž výhradně rozumem a závazné pro všechny vědy. V tomto smyslu se termín metafyzika používal všeobecně i v pozdější filozofii. Základní kritiku metafyziky jako domnělého poznání z tzv. čistého (tj. pouhého) rozumu podal I. Kant. Prvním systematickým kritikem metafyzického způsobu myšlení byl G. W. F. Hegel. Pokusy obnovit metodu staré metafyziky se objevují v řadě směrů filozofie: v novotomismu, realismu,. fenomenologii a existencialismu.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: analytická sociologie, Carl Gustav Jung, Eduard von Hartman, František Krejčí, Immanuel Kant, jednota a boj protikladů, materialismus, Mikuláš Kusánský, teleologie, teologie a filozofie, základní filozofická otázka.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: