genetika



Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů a metodách jejich řízení. Studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti na základě pokusných metod, zejména křížení a využívá metod statistiky. Základy vědecké genetiky vytvořili J. G. Mendel, který 1865 formuloval prvá pravidla o dědění znaků a vlastností, a dále škola T. H. Morgana, která objasnila zejména funkci chromozómů při dědičnosti. Ve 20.-30.1etech 20. století přispěli k rozvoji genetiky i genetici N. I. Vavilov, N. A. Kolcov. Termín genetika zavedl 1906 britský embryolog W. Bateson. – Genetika se člení podle studovaného objektu na genetiku mikroorganismů, genetiku rostlin, genetiku živočichů a genetiku člověka. Podle metodického přístupu na genetiku molekulární, cytogenetiku, genetiku biochemickou, populační, ekologickou genetiku a další. Genetika dokázala, že dědičnost a proměnlivost se zakládají na kontinuitě a změnách složitých vnitrobuněčných struktur. Přinesla důležité poznatky k celkovému obrazu světa, dokázala vzájemné vztahy mezi fyzikálně chemickými a biologickými formami organizace hmoty. Genetika má velký význam pro rostlinnou i živočišnou výrobu, mikrobiologický průmysl, lékařství.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 15. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: bakteriologie, biologie, biosystematika, cytogenetika, Drosophila melanogaster, eugenika, Jaroslav Kříženecký, lékařská genetika, provirus, revmatologie, teleologie, teorie elit, William Bateson, zoologie.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: