gen



Genetika
[řečtina], vloha; genetika, geneticky aktivní struktura řídící dědičnost určité vlastnosti organismu, strukturní a funkční jednotka genetické informace. V období tzv. klasické genetiky byl gen chápán jako jednotka genetické analýzy. Termín gen zavedl 1909 W. L. Johannsen. V soudobé, genetice je termínem gen označována oblast molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která svým pořadím nukleotidů určuje pořadí aminokyselin v jednom určitém polypeptidu (bílkovině), respektive pořadí ribonukleotidů v odpovídající molekule ribonukleové kyseliny (RNA). V tomto pojetí termín gen odpovídá termínu cistrón. Podle funkce, kterou gen v organismu zajišťuje, se rozlišuje gen strukturní, který odpovídá za primární strukturu některého z typů stavebních nebo enzymatických proteinů, a gen regulační, který řídí tvorbu proteinů s regulační funkcí. Gen supresorový potlačuje projev jiného genu, gen modifikátorový projev jiného genu pozměňuje. Gen letální odpovídá za procesy, které mohou vést k smrti organismu. Gen mutátorový se projevuje zvýšením četnosti změn funkcí jiných genů. Gen malého účinku (minorgen) odpovídá za velmi malou část fenotypového projevu znaku kvantitativní povahy. Gen signální (marker) se projevuje určitým nápadným fenotypem, signalizujícím přítomnost tohoto genu v genotypu organismu. Jeden a tentýž gen může existovat ve dvou i více různých formách, lišících se svou funkční aktivitou. Viz také alela; deoxyribonukleová kyselina.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 2. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: alela, Alzheimerova nemoc, bisexualita potenciální, čistá linie, čistokrevnost, dědičnost, euchromatin, heterochromatin, heterokaryontový test, interakce, introgrese, kodominance, makromutace, Mendelovy zákony, merozygota, mikromutace, morgan, Morganovo číslo, mutace, operón, pseudoalela, test, test, Wilhelm Ludwig Johannsen.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: