fonologie



[Řečtina], jazykovědná disciplína zkoumající využívání a fungování zvukového signálu v jazyce. Studuje soustavu zvukových prostředků jazyka a jeho systém fonémů, zkoumá funkce hlásek vzhledem k vyšším složkám jazyka (jejich schopnost rozlišovat slova svou přítomností či záměnou). Vznikla z přírodovědně zaměřené fonetiky ve 20. letech 20. století na základě prací Baudouina de Courtenay a F. de Saussura. Významné školy: pražská (V. Mathesius, N. S. Trubeckoj, Bohuslav Havránek, B. Trnka, J. Vachek), kodaňská (L. Hjelmslev), petrohradská (L. V. Sčerba), moskevská (R. I. Avaněsov) americká (E. Sapir, R. Jakobson).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 4. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Bohumil Trnka, Eugen Pauliny, hláskosloví, jazykověda.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: