fatalismus



Filozofie
[Fatalizmus, latina], světonázorová pozice považující všechny události i lidské činy za důsledek nevyhnutelného předurčení, které zcela vylučuje jak svobodnou vůli, tak nahodilost. Rozlišují se tři hlavní formy fatalismu: mytologický a později tzv. fatalismus všedního dne, který chápe předurčenost jako iracionální temný osud, dále teologický fatalismus, který absolutizuje vůli všemohoucího boha, a racionalistický fatalismus, splývající s mechanickým determinismem, který věří v neúprosné zřetězení příčin a následků uvnitř uzavřené kauzální soustavy. Prvý typ fatalismu je obecně rozšířen v počátcích kultury, později se projevuje v tzv. okultních vědách (například v astrologii) a výrazně oživuje v období úpadku nebo přechodu. Filozoficky rafinovanou podobu nabývá fatalismus v iracionalistických proudech filozofie života (O. Spengler ). Teologický fatalismus, podle něhož bůh předurčil jedny ke spasení a jiné k zatracení, se projevoval zejména v islámu, v raně středověkých křesťanských kacířstvích, v kalvinismu a jansenismu. Racionalistický fatalismus zastával Démokritos, T. Hobbes, B. Spinoza a představitelé mechanického determinismu (P. S. Laplace ). Filozoficky bezobsažné jsou ty formy fatalismu, které věří v biologické předurčení člověka (C. Lombroso ).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 10. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Kiefer Sutherland.