Carl Stumpf



[Štumpf], *21.4.1848 – †25.12.1936, německý idealistický filozof, psycholog a hudební vědec. Profesor univerzity ve Würzburgu, Praze, Halle, Mnichově a Berlíně, ovlivněn dílem F. Brentana. V psychologii rozlišil jevy (obsahy smyslových počitků a jejich reprodukce) a funkce čili akty (manipulace s jevy, například v tvoření pojmů, chtění). Funkce se může měnit v jevech bez obsahových změn, stejně jako se mohou měnit jevy beze změn funkcí, proto nelze ztotožňovat psychologickou funkci s psychologickým "já". Vnímání celostí je psychickým utvářením souhrnů, pouhé pocity se liší od hnutí mysli (radost, zármutek, hněv). Rozlišování kvality tónů má původ ve zrakových asociacích, kolísání tónů je dáno akomodací (vibrace sousedních tónů nemá vlastní energii, pouze energii "zvláštní" a "střední"). Konsonanci nazývá Stumpf konkordancí, disonanci diskonkordancí. Kromě naší hudební soustavy existují i jiné rytmické a melodické systémy. Stumpf důsledně odmítal psychofyzický paralelismus a neuznával vzájemné působení duše a těla. Hlavní díla: Erscheinungen und psychische Funktionen (Jevy a psychické funkce), Psychologie und Erkenntnistheórie (Psychologie a teorie poznání), Tonpsychologie. Jeden ze zakladatelů srovnávací hudební vědy. K jeho žákům patřili mimo jiné E. M. Hornbostel a C. Sachs.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 14. 4. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Edmund Husserl, etnomuzikologie, fenomenologie, Franz Brentano, německá hudba, psychický jev, senzualistický asocianismus, vášeň.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: