bit

[Zkratka z anglického binary digit] – základní jednotka informace v digitálních systémech, schopná nabývat dvou odlišných hodnot, obvykle označovaných jako \(0\) a \(1\). Bit odpovídá jednomu logickému rozhodnutí s dvěma možnými výsledky („ano/ne“, „pravda/nepravda“). V dvojkové (binární) soustavě tvoří bit základní stavební prvek, přičemž každý další bit zvyšuje počet možných stavů exponenciálně – pro \(n\) bitů platí \(2^n\) kombinací.

V informatice slouží bity k reprezentaci dat i k základním logickým a aritmetickým operacím. Osm bitů tvoří bajt, používaný jako praktická jednotka paměťové kapacity. Kombinace bitů umožňují kódování čísel, znaků i složitějších datových struktur. Operace nad bity, například AND, OR, XOR a NOT, jsou základem fungování logických obvodů a procesorů.

V teorii informace má bit význam i matematický: odpovídá množství informace potřebné k rozhodnutí mezi dvěma stejně pravděpodobnými možnostmi. V širším smyslu tvoří bit základní kvantum digitální informace, na němž stojí celé moderní výpočetnictví, komunikační technologie i šifrovací systémy. Kvantovým analogem bitu je qubit, používaný v kvantových počítačích.