William James



*11.1.1842 – †26.8.1910, americký psycholog a idealistický filozof, zakladatel pragmatismu, profesor Harvardské univerzity. Voluntarismus a iracionalismus v psychologii jej přivedl k subjektivní idealistické filozofii a obhajobě náboženství. Realitu redukoval na "čistou zkušenost", pravdu na její praktické výsledky (užitečnost), psychiku na "proud vědomí". V psychologii byl kritikem asocianismu, představitelem funkcionalismu a odpůrcem determinismu psychických jevů, průkopníkem experimentální metodologie v USA. V koncepci vědomí zdůrazňoval dynamickou stránku psychické činnosti (stupně jasnosti vědomí vystihl pomocí křivky zvonovitého tvaru, jejíž vrchol představuje jasné vědomí, vzestupná a sestupná část křivky vědomí zeslabené, snížené). Byl autorem tzv. drenážní hypotézy, jíž vysvětloval vodivost mezi jednotlivými mozkovými centry a psychofyziologické teorie emocí (periferní teorie emocí). Vůli interpretoval na základě mechanismu ideomotorického aktu. Z pozic pragmatismu obhajoval náboženství, jehož "pravdivost" odvozoval od jeho prospěšnosti pro člověka. Hlavní dílo: Principles of Psychology (Základy psychologie), Pragmatismus.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Charles Renouvier, Edward Lee Thorndike, filozofie, Granville Stanley Hall, Henry James, James Ward, podvědomí, postoj, pragmatismus, psychofyzický problém, psychologie náboženství, Ralph Burton Perry, univerzální vědomí, William Ernest Hocking, zkušenost.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: