Wilhelm Liebknecht

*29.3.1826 – †7.8.1900, německý revolucionář, představitel německého a mezinárodního dělnického hnutí, otec Karla Liebknechta. Podílel se na republikánském povstání v září 1848 v Bádensku, do května 1849 byl vězněn. Po porážce revoluce uprchl do Švýcarska. V emigraci činný v dělnickém hnutí, ve Velké Británii vstoupil do Svazu komunistů. Spolubojovník a přítel K. Marxe a B. Engelse. Po návratu do Německa v roce 1862 působil v revolučním duchu ve Všeobecném německém dělnickém spolku. V roce 1865 vykázán z Pruska. Spolu s A. Bebelem usiloval o vytvoření samostatné politické organizace proletariátu. V roce 1869 spoluzakladatel Socialialistické dělnické strany Německa. Vězněn za účast v Pařížské komuně. V letech 1867–1871 a od roku 1874 působil jako poslanec říšského sněmu. Od roku 1891 šéfredaktor časopisu Vorwárts, v 90. letech vystupoval proti oportunismu a reformismu.