vlnová teorie světla



Fyzikální teorie, podle které je světlo příčné vlnění elektromagnetického pole v oblasti vlnových délek asi 400 – 780 nm. Viz také světlo. Je významnou etapou ve vývoji teoretických představ o chování a podstatě světla, která byla vyvolána experimentálním poznáním jevů, v nichž se vlnová povaha světla projevuje (interference, difrakce). Základy vlnové teorie světla položil 1690 Ch. Huygens. V širším smyslu se vlnová teorie světla zabývá i zářením infračerveným a ultrafialovým. Viz také korpuskulárně vlnový dualismus, korpuskulární teorie světla, vlnová optika.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 9. 9. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: Augustin Jean Fresnel, korpuskulárně vlnový dualismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: