rakouské alpské země



Alpské země označení pro skupinu východoalpských zemí ve středověku, patřily k nim Rakousko (Dolní a Horní Rakousy), Štýrsko, Korutany, Kraňsko (s markou vindickou), případně i Tyrolsko a Goricko. Jejich základem byly pohraniční bavorské marky zřizované v 8. – 9. století Karlovci (k ochraně franské říše) a v 10. století Otony (římskoněmecká říše). Nejvýznamnější byly původně Korutany, zahrnující území bývalé slovanského knížectví Karantánie. Ve 12. – 13. století získalo vedoucí postavení Rakousko. Vládnoucí rody v rakouských alpských zemích byly vzájemně spřízněny (Babenberkové, Eppenštejnové, Otakarové ze Štýru, Sponheimové, Menhardovci). Snahy o spojení rakouských alpských zemí vyvrcholily za Přemysla II. Otakara, který je ovládal (s výjimkou panství Menhardovců) do roku 1276. K jejich definitivnímu spojení došlo pod vládou Habsburků ve 14. století (Rudolf IV.).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 21. 2. 2007
Autor: -red-