Kraňsko



Krajina – historická země v severozápadní části Balkánského poloostrova, v dnešním Slovinsku. Hlavní centrum byla Lublaň. Ve starověku osídleno keltskými a ilyrskými kmeny, od 6. století Slovany. V 6-8.století ovládáno Avary; od 8. století součást říše franské, od 2. poloviny 10.st. do začátku 11.století součást korutanského vévodství; od roku 1040 markrabství pod svrchováností patriarchů aquilejských. V letech 1261-69 pod vládou vévody Oldřicha Korutanského, 1269-76 českého krále Přemysla II. Otakara, 1276-1335 hrabat tyrolských, od roku 1335 Habsburků. Roku 1364 povýšeno na vévodství a posléze se stalo jédnou z habsburských korunních zemí. Od konce 15. do 17. století trpělo Kraňsko tureckými nájezdy. V 16. století bylo jedním z ohnisek luteránské reformace a dějištěm několika selských povstání (1515, 1525, 1573). V 19. století centrum slovinského národního hnutí. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie roku 1918 připadla větší část Kraňska jako slovinské území Jugoslávii, menší část Itálii. 1941 bylo severní Kraňsko anektováno nacistickým Německem, jižní fašistickou Itálií. Na základě mírové smlouvy s Itálií roku 1947 bylo připojeno téměř celé Kraňsko k Jugoslávii a stalo se jádrem svazové republiky Slovinsko. Po rozpadu Jugoslávie je součástí Slovinska.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: aquilejský patriarchát, Filip Sponheimský, Lublaň, Menhardovci, rakouské alpské země, vindická marka.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: