Korutany

Německy Körnten – spolková země na jihu Rakouska; 9533 km², 537000 obyvatel (1981), spolkové město Klagenfurt. Hornatá alpská země, jejíž osou je Dráva. Průmysl hutní, těžební (rudy železa, barevných kovů, hnědé uhlí), strojírenský, textilní, dřevozpracující, kožedělný. Chov skotu. Turistický ruch. Území Korutan bylo osídleno v 6. století Slovany, kteří zde v 7. století vytvořili knížectví Karantánii (středisko Krnský grad, pozdější Karnburg). V 8. století christianizace země. Nájezdy Avarů donutily karantánská knížata spojit se s Bavorskem a uznat kolem roku 750 jeho svrchovanost. Od roku 788 spolu s Bavorskem přímá součást franské říše. V roce 919 proběhlo povstání proti franské nadvládě, po jeho potlačení Karantánie rozdělena na hrabství (počátek germanizace území) a spojena s Panonií do vévodského údělu členů dynastie Karlovců. V 1. polovině 10. století rozvrat za maďarských vpádů. V roce 976 zřízeno vévodství Korutanské jako součást římskoněmecké říše. Původně zahrnovaly Korutany celou oblast východních Alp s územím dnešního Slovinska a severovýchodní Itálie. V důsledku slabé vévodské moci (Korutany původně nebyly dědičným vévodstvím) se oddělily veronská marka, Štýrsko, Kraňsko, Gorice, část Tyrolska a území Istrie. V roce 1122 udělil císař Korutany Sponheimům, roku 1269 je na základě poděbradské smlouvy zdědil český král Přemysl II. Otakar, v roce 1276 je ovládl Rudolf I. Habsburský. Roku 1286 uděleny hrabatům tyrolským, 1335 Habsburkům. V letech 1816–1849 byly Korutany v rámci habsburské monarchie součástí království ilyrského. V roce 1920 odstoupeny okrajové části Korutan Jugoslávii a Itálii.