pronáos

Architektura / Antické Řecko / Antický Řím

[Řečtina], předsíň antického, případně egyptského chrámu umístěná mezi vstupním schodištěm a vnitřní svatyní (naos nebo cela). Tvořila ji obvykle sloupová síň (porticus) otevřená do průčelí, jejíž stěny pokračovaly z bočních stran svatyně. Sloužila jako přechodový prostor pro věřící a místo, kde mohly být vystaveny nápisy, dekrety nebo votivní dary. V řecké architektuře byla součástí chrámového půdorysu typů prostylos, amfiprostylos či peripteros, přičemž v posledním případě byla doplněna symetricky umístěnou zadní síní (epináos). V římské architektuře se pronaos uplatňoval zejména u chrámů inspirovaných řeckými vzory, často ve větší monumentální podobě. Dochované příklady lze nalézt například u Parthenónu na athénské Akropoli nebo u chrámu v Paestu v Itálii. Jeho architektonické pojetí se lišilo podle stavebního řádu (dórský, iónský, korintský) a místních tradic.

Vytvořeno: 9. 8. 2025
Aktualizováno: 18. 8. 2025
Autor: -red-

Odkazující hesla: cela, epináos.

Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!