porticus

Architektura / Antický Řím

[Portykus, latina] – v římské architektuře otevřená sloupová síň před hlavním vchodem budovy, tvořená jednou nebo více řadami sloupů spojených kladím. Porticus mohl být součástí chrámu, baziliky, lázní nebo veřejného prostranství a sloužil k ochraně vstupu i k shromažďování lidí. V antickém Římě se stavěly i rozsáhlé portiky obklopující fóra či zahrady, například Porticus Octaviae či Porticus Liviae. Funkčně poskytoval stín a útočiště před nepohodou, zároveň byl reprezentativním prvkem stavby. Architektonické řešení se řídilo klasickými řády (dórský, iónský, korintský) a často bylo zdobeno sochami nebo reliéfy. Porticus se stal inspirací pro portiky v renesanční, barokní i klasicistní architektuře, kde plnil jak estetickou, tak praktickou roli. V moderní architektuře se jeho princip uplatňuje v podobě krytých vstupních prostor a kolonád.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 8. 2025
Autor: -red-

Odkazující hesla: Porticus Liviae, Porticus Octaviae, pronáos, římské výtvarné umění.

Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!