přijímání



Eucharistie – v křesťanství jedna ze sedmi svátosti, součást náboženského kultu; obřad, jehož vykonávání má zajistit věřícím účast na Kristově těle a krvi a na milosti boží. Základem obřadu přijímání je biblická legenda o poslední večeři Ježíše Krista, který údajně v předvečer své smrti ustanovil "hod chleba a kalicha" jako prostředek zpřítomnění svého těla a krve. Přijímání chleba (hostie) a vína se tak stalo mysticko-symbolickým aktem spojení věřícího s Kristem a s ostatními příslušníky církve (v katolickém a pravoslavném ritu doslovně, podle protestantské církve symbolicky). V pravoslaví a protestantismu přijímají věřící při eucharistii jak víno, tak chléb, v katolicismu po dlouhá staletí jen chléb; teprve II. vatikánský koncil umožnil i katolíkům přijímat rovněž víno. – Podle křesťanské víry dochází při přijímání k "přepodstatňování" (transsubstanciaci) chleba a vína v tělo a krev Ježíše Krista. V raném křesťanství svátost přijímání neexistovala, neboť se předpokládalo, že Kristus svou obětí již vykoupil hříchy lidstva. Přijímání podjednou oddělovalo v římskokatolické církvi laiky a kněze. Proto již ve středověku vznikala hnutí proti tomuto rozdělování, požadující přijímání pod oběma způsoby (utrakvismus, z lat. sub utraque specie, pod obojí způsobou). Tento požadavek vyzdvihli zejména husité, jejichž umírněné křídlo se nazývalo kališníci (kalich jako liturgická nádoba určená pro "krev Páně po způsobu vína").

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 24. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: svátosti, transsubstanciace, unitářství, večeře Páně.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: