povstání sipáhíů



Povstání v Indii v letech 1857-1859 proti britskému koloniálnímu panství. Jeho vojenským jádrem byli sipáhíové, vedli jej indičtí feudálové. Probíhalo hlavně v severní Indii mezi Paňdžábem a Bengálskem. Povstání bylo reakcí na sílící koloniální útisk a zhoršující se hospodářskou a vnitropolitickou situaci. Bezprostřední příčinou bylo zavedení nových patron, konzervovaných údajně vepřovým a hovězím tukem, což vyvolalo odpor hinduistů i muslimů. Významnou roli sehrála i propaganda wahhábovců. Dne 10.5.1857 se vzbouřila posádka v Mérathu a s podporou okolního obyvatelstva obsadili vzbouřenci i Dillí. Zde donutili Baháduršáha II., aby se prohlásil vládcem Indie a stal se nominální hlavou povstání. Dalšími povstaleckými centry se stala města Kánpur a Lakhnaú. Povstalci se rozhodli pro obrannou taktiku, a tím Britům umožnili povstání lokalizovat a převzít iniciativu. V červnu 1857 Britové dobyli Váránasí a Iláhábád, v červenci porazili Nánu Sáhaba, dne 19.9.1857 dobyli Dillí, 19.3.1858 padlo Lakhnaú. Povstalci pokračovali v boji (Lakšmí Báí, Tántja Tópé), do dubna 1859 byli postupně poraženi. Přes porážku vedlo povstání sipáhíů k některým změnám ve správě kolonie: 2.8.1858 byla zrušena anglická východoindická společnost, Indie se stala britskou korunní kolonií, Británie vedla opatrnější politiku vůči indickým feudálům.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 5. 1. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Lakšmí Báí, Sáhab Nána.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: