normalita



Mnohoznačná hodnotící kategorie vztahovaná k určitému znaku (vlastnosti), jevu (aktivitě, procesu, situaci) nebo systému (organismu, jedinci populaci) na základě aplikace různých kritérií posuzování; stav kontinua charakterizovaného intra- a interindividuální variabilitou, který splňuje v nejobecnější rovině požadavky statistického, normativního či funkčního kritéria hodnocení; opak abnormalita, chápaná ve smyslu odlišnosti, odchylky (deviace), chyby či negativní (nepříznivé) variace. – Statistické pojetí normality vychází z teoretického modelu Gaussova normálního rozložení pravděpodobností takové náhodné veličiny (znaku, jevu, situace), která je výslednicí velkého počtu navzájem nezávislých náhodných vlivů. K statistickému popisu normality se užívají pojmy matematicko statistické (střední hodnota, směrodatná odchylka, rozptyl, průměr, kvantil, medián). Normativní pojetí normality zdůrazňuje taxonomické stanovení mezí proporcionality, smysluplnosti či žádanosti znaku, jevu nebo systému, jejichž překročení představuje zvrat v abnormalitu (abnormalita jako odchylka od předem stanovené normy, například výkonu): Funkční pojetí normality, označuje u biologických systémů též jako pojetí biologické, zavádí hledisko adekvátnosti a optimality průběhu konkrétních funkci daného systému v rámci modelu homeostatické regulace a účelnosti posuzovaných funkci, abnormalitu vymezuje jako stav více či méně trvalého narušení adekvátnosti a optimality funkčního schématu: Rozšíření funkčního (biologického ) pojetí normality o hledisko klinické (normalita jako nepřítomnost zjevné symptomatologie definovaná jako zdraví jedince) a epidemiologické (abnormalita jako porucha přizpůsobivosti organismu v nejširších souvislostech) sice rozšířilo definiční šíři normality, nezjednodušilo však její interpretační základnu (statisticky paradoxní chápání jedince s minimálním výskytem patogenních dispozic a příznaků jako abnormálního subjektu). Dané pojetí normality vymezilo nejen úzce funkční, ale i konstituční variabilitu organismu jako dvě základní stránky normality jedince, zdůraznilo vliv nespecifických faktorů (metabolických procesů, biorytmů, věku) na změny funkčního stavu, poukázalo na některá úskalí použiti statistického kritéria při vymezování normality znaku jedince (žádoucí vztažení hodnoty znaku nikoliv k její pozici v normálru populaci, ale ke konstitučním hodnotám a vývojovým možnostem individua) i normality populace (přetrvávající pravidlo "šesti sigma", podle kterého šestinásobek směrodatné odchylky tvoří hranici homogenní, tj. normální populace). Funkční pojetí normality rovněž naznačilo trend kontinuitní koncepce nemoci a zdraví a významně ovlivnilo chápání normality ve vztahu k filozofickému chápání člověka jako bytosti i k fyzickým a biologickým teoriím vzniku a vývoje života ve vesmíru. Ve svých důsledcích popřelo výklad konstituční a funkční variability jako chyby přírody a zdůraznilo význam této proměnlivosti pro fylogenetický vývoj druhů. Kategorie normality se tak stala opodstatněnou vždy jen v určitém referenčním rámci ("normalita vzhledem k čemu?"). Tento vztahový, účelově podmíněný charakter normality zdůrazňují zejména psychopatologické a psychiatrické koncepce normality osobnosti, používající ke klasifikaci různá dílčí kritéria psychické normality (subjektivní uspokojení, úroveň sebehodnocení, pocit identity, schopnost seberealizace, stupeň autonomie, adekvátní vnímání, odolnost vůči stresu, schopnost přežití, sociální přizpůsobivost, psychiatrická diagnóza, statistická norma, adekvátnost funkcí organismu jako psychobiologického celku, norma ideálu, aktivní přizpůsobivost). Biologické pojetí normality umožnilo vznik dynamicky orientovaných výkladů patologických forem chování člověka na půdě psychopatologie. Sociální determinace normality osobnosti vedla k akceptování vztahu normality k sociálnímu makroklimatu, v jehož rámci se normalita studuje jako sociálně-psychologický problém i jako transkulturálně podmíněný jev.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 20. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: normálnost.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: