fylogeneze

Biologie

[Řečtina], kmenový (historický) vývoj organismů včetně člověka, tj. konkrétní cesty a proměny vývojových linií, na rozdíl od vývojů individuálních (ontogeneze). Vznik, štěpení i vymírání jednotlivých vývojových linií a taxonů (tj. kladogeneze), spojené se změnami jejich vlastností (tj. anageneze) a s občasnými obdobími neměnnosti (tj. stazigeneze). Fylogeneze většinou vede od jednodušších organismů k složitějším a na prostředí nezávislejším. Termín ffylogeneze poprvé použil 1866 E. Haeckel. Fylogeneze je nutno vždy chápat v jednotě s ontogenezí, tj. individuálním vývojem organismů. Oba tyto procesy jsou vždy vzájemně těsně spojeny a vzájemně se podmiňují. Jejich jednotu vyjadřuje biogenetický zákon. Objasnění fylogeneze se děje buď rekonstrukcí fylogenetických změn fosilního a recentního materiálu, nebo interpretací poznatků získaných studiem žijících organismů. Viz také ontogeneze.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 1. 2019
Autor: -red-

Odkazující hesla: adaptace sociální, akarologie, anageneze, antropologie, Artěmij Vasiljevič Ivanov, atavismus, biogenetický zákon, biologie, divergence, embryologie, endogenní viry, etologie, evoluce, evoluční biologie, kladogeneze, Konrad Lorenz, mitochondrie, morfologie, nahosemenné rostliny, neuroendokrinní regulace, obratel, ontogeneze, organismus, palingeneze, peří , plastidy, řasy, taxonomie, trávicí trubice, vylučovací orgány, zuby.