Brønstedova teorie kyselin a zásad



[Brenstedova], protolytická teorie – chemická teorie kyselin a zásad, definuje kyseliny (A) jako látky schopné poskytovat proton (vodíkový kation) a zásady (B) jako látky schopné proton přijmout: A = B + H+ (například octová kyselina CH3COOH = CH3COO- + H+). Protože kyselina A a zásada B se liší pouze přítomností či nepřítomností protonu, tvoří tato dvojice tzv. konjugovaný pár (například anion CH3COO- je zásadou konjugovanou s kyselinou CH3COOH nebo naopak molekulou HCl je kyselina konjugovanou se zásadou Cl-). Podle Brønstedovy teorie mohou být kyselinami nebo zásadami jak neutrální molekuly, tak ionty (například zásady: H2O, NH3, OH-, kyseliny: H3O+, NH4+, H2O). Volný proton není v roztoku schopen samostatné existence, aby došlo k jeho odštěpení z kyseliny, musí být přítomna zásada, která se s ním sloučí. Protolytická reakce pak spočívá ve výměně protonu mezi dvěma konjugovanými páry AI, BI a AII, BII: AI + BII = BI + AII. Jedním z konjugovaných párů často bývá rozpouštědlo. Například při rozpouštění octové kyseliny ve vodě proběhne reakce CH3COOH + H2O = CH3COO- + H3O+ nebo při rozpouštění amoniaku ve vodě NH3 + H2O = NH4+ + OH-.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 8. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: protolýza, sytnost.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: