aramejská literatura



Literatura
Literatura v semitském jazyce aramejštině, která se obecně rozšířila na území starověkého Předního a Středního východu zvláště v perské době, kdy se aramejština stala mezinárodním diplomatickým a úředním jazykem. Nejstarší aramejské nápisy pocházejí ze Sýrie z 9. až 8. století př.n.l. Z období perské říše (5. století př.n.l.) pocházejí aramejské papyry, nalezené v Egyptě na ostrově Elefantině u Asuánu. Rovněž Starý zákon obsahoval v knize Ezdrášově a Danielově části v aramejštině a později byl postupně celý do aramejštiny překládán (targúmy). V helénistickém a římském období se aramejština rozčlenila na různé dialekty, v nichž se zachovaly různé literární památky. Například aramejské nápisy z Palmyry, nabatejské nápisy, náboženská literatura gnostické sekty mandejců, aramejské texty babylónského a jeruzalémského talmudu. Do aramejské literatury patří také literatura syrských křesťanských církví ze 3.-14. století n.l. Není vyloučeno, že aramejskou předlohu měly některé texty Nového zákona.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 12. 2019
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: