Palmýra



Aramejsky Tadmor – starověké město v Syrské poušti. Od 2. tis. př.n.l. centrum karavanního obchodu, které mělo napojení přes Baktrii až do Číny. Za perské nadvlády a za helénismu zde žili Aramejci. Obchodního, politického a kulturního vrcholu dosáhla Palmýra ve 2. a 3. století n.l., kdy byla pod svrchovaností římské říše. Vládkyně Zénobia se zcela osamostatnila a dobyla v roce 270 Egypt a značnou část Malé Asie. V roce 272 ji porazil římský císař Aurelianus; své vítězství přikládal přízni palmýrských solárních božstev, která proto zavedl v celé říši jako státní kult (Sol invictus – nepřemožitelné slunce). Po povstání proti římské svrchovanosti byla Palmýra koncem roku 272 zpustošena. Od 4. století nastal úpadek a v roce 634 byla Palmýra zničena Araby. – Architektonické památky hlavně s orietnálními prvky (triumfální oblouk, chrám boha Béla, římské divadlo, termy).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 8. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: aramejská literatura, Zénobia.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: