antibiotika



Lékařství / Farmakologie

Organické látky, vytvářené různými mikroorganismy, popřípadě synteticky připravované, které v nepatrných koncentracích selektivně poškozují mikrobiální nebo živočišné nádorové buňky. Mechanismus účinku antibiotik spočívá buď v poškození syntézy buněčné stěny nebo buněčných membrán, anebo v poškození biosyntézy buněčných bílkovin či nukleových kyselin. Antimikrobiální účinek antibiotik je charakterizován jeho antimikrobiálním spektrem, které zahrnuje soubor mikrobů citlivých na určité antibiotikum, jeho antimikrobiální aktivitou, která je buď bakteriostatická (zastavení růstu a množení mikrobů), nebo baktericidní (usmrcení mikrobiálních buněk) a konečně rezistencí (odolností) vůči jeho účinkům. Rezistence může být přirozená (u mikrobů nepatřících do spektra určitého antibiotika) nebo získaná. Rezistentní buňky vznikají spontánně v každé mikrobiální populaci. Jejich rozšíření umožňuje selekční tlak nebo mechanismus přenosné rezistence. Geneticky je rezistence zakotvena chromozomálně nebo extrachromozomálně (v plazmidech, v epizomech). Mechanismus rezistence spočívá v znemožnění průniku buněčnou stěnou, v produkci enzymů, které inaktivují (například beta-laktamasy), anebo v náhradě antibiotika blokovaného metabolického děje jiným procesem. Podle zaměření antimikrobiálního spektra se antibiotika rozdělují na protibakteriální, protituberkulózní, protimykotická, protiprvoková, protivirová a protinádorová. Podle způsobu přípravy se antibiotika rozlišují na antibiotika přirozená, produkovaná přímo příslušnými mikroorganismy, polosyntetická, připravovaná chemickou obměnou základní struktury přirozeného antibiotika, a syntetická. Antibiotika se používají jen v lékařství a veterinárním lékařství a k profylaktické ochraně velkochovů. Indikaci a dávkování antibiotika může stanovit jen lékař. Nedoržování předepsaných dávek a dávkových intervalů a předčasné ukončení léčby má nejen nepříznivý vliv na léčení nemoci, ale přispívá i ke vzniku rezistence. Léčení antibiotikem musí být lékařem kontrolováno i s ohledem na jejich možné nežádoucí účinky (alergické, toxické, biologické). Viz také chemoterapie.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 2. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: aktinomycin, antibakteriální látky, antibióza, antituberkulotika, azaserin, chlortetracyklin, griseofulvin, infekce, kanamycin, koliciny, kvasná technologie, lékařství, lékové exantémy, makrolidy, mikroorganismy, nystatin, ototoxický, Penicillium, Prokop Málek, sarkosin, streptomycin, subtilin, vanilomycin.

Reklama: