plazmidy



Genetika
plasmidy – a) původní označení pro mimochromozomální genetický element bakteriální buňky; b) jakýkoliv genetický element přídatný k normálnímu genómu bakteriální buňky, který se množí buď nezávisle na bakteriálním chromozómu v cytoplazmě, nebo se po včlenění do bakteriálního chromozómu stane jeho součástí a množí se s ním (integrace). Integrovaný plazmid se dříve označoval jako epizom. Podle současných znalostí všechny plazmidy obsahují kruhovou dvouvláknitou DNA, která se v extrachromozomálním stavu množí samostatně a je předávána do dceřiné buňky. Bakteriální plazmidy jsou klasifikovány do dvou hlavních skupin: 1. velké plazmidy (samopřenosné), jež jsou přenášeny do druhé buňky po vzájemném kontaktu buněk; 2. malé plazmidy, (nepřenosné), jež mohou být do stavu přenosnosti aktivovány plazmidem první skupiny nebo přeneseny uměle transfekcí. Plazmidy obsahují genetické informace pro rezistenci k antibiotikům, pro tvorbu toxinů (koliciny, enterotoxiny), metabolismus cukrů, produkci restrikčních a modifikačních enzymů, tumorigenezi rostlin a podobně, podle níž se dělí do deseti skupin. V současné době je podrobná znalost genetické struktury plazmidů, roz1išující v genómu úsek nutný pro množení plazmidů a úsek DNA pro další funkce, používána k tzv. molekulárnímu klonování cizích DNA. Při molekulárním klonování je část nebo celý úsek plazmidové DNA, který není potřebný k rozmnožení plazmidu, nahrazen cizí DNA, jež se pak množí spolu s celým plazmidem. Tím lze připravit velká množství libovolné DNA pomnožením v bakteriální buňce.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 15. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: antibiotika, endonukleasy, genové inženýrství, konjugace, replikon.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: