anabaptisté



Novokřtěnci – náboženská sekta neuznávající platnost křtu v dětském věku a usilující o křest v dospělosti (nazývaná proto též novokřtěnci). Vznikla v polovině 20. let 16. století ve švýcarském Curychu. Zdejší obce anabaptistů však požadovaly nezávislost na státu a byly brzo zlikvidovány. Hnutí se přesto začalo šířit, zejména v jižním Německu. Vliv jeho radikálních požadavků se projevil za německé selské války (1524–1526), což vedlo k rozsáhlému pronásledování členů sekty. Roku 1527 se novokřtěnci neúspěšně pokusili založit společnou organizaci. Podařilo se jim to později na Moravě díky působení Jakoba Huttera, který po návštěvě Slavkova (1528) zorganizoval odchod svých stoupenců z Tyrol na Moravu. Zakládal zde obce, jejichž příslušníci odmítali soukromé vlastnictví, rodinné svazky a vojenskou službu. Jedním z rysů novokřtěnců bylo odmítání složit jakoukoliv přísahu, což církvi pomáhalo při jejich odhalování. Brutální pronásledování způsobilo radikalizaci postojů sekty a šíření vizí o brzkém zániku světa. Anababtisté odmítali stát, církve i uspořádání společnosti. Prosluli jako velmi zruční hrnčíři. Vrcholem hnutí se stala Münsterská komuna, po jejímž rozdrcení (1535) vliv sekty prakticky zanikl. Následovníci novokřtěnců posléze zakládali obce v Nizozemí, Anglii a Americe.

Datum vytvoření: 10. 3. 2008
Datum aktualizace: 10. 3. 2008
Autor: mim

Odkazující hesla: habáni, Münsterská komuna.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: