Afghánistán

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii
Rozloha: 652 225 km2.
Počet obyvatel: 38 042 tis. (2019 odhad).
Hustota zalidnění: 58 obyvatel/km2.
Státní zřízení (rok vzniku):  islámská republika (1919).
Správní členění: 8 regionů.
Hlavní město: Kábul (4 273 156 obyvatel).
Nejvyšší hora: Nowshäk 7 492 m.
Významné řeky: Hilmand 1 400 km, Harirud 1 127 km, Panj 920 km, Kábul 460 km.
Hlavní etnické skupiny: Paštunové 40%, Tádžikové 25%, Hazárové 19%, Uzbekové 6%, Turkmeni 3%, ostatní 7%.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,4% (2018).
Úřední jazyky: paštunština, darí (afghánská perština).
Gramotnost: 32%.
Náboženství: muslimové 99% – sunnitští 84% a šíitští 15%, ostatní 1%.
Měna: 1 afghání (AFN) = 100 pulů.
Hospodářství: slabě rozvinuté zemědělství.
HNP na 1 obyvatele (2018): 2 024 USD.

Ve starověku dobyl území dnešního Afghánistánu Alexandr Veliký, po jeho smrti se stalo součástí státu Baktrie. V 7. století zemi ovládli Arabové, kteří zde zavedli islám. Ve 13. století území obsadili Mongolové. Roku 1747 se Afghánistán stal samostatným feudálním státem. V 19. a na počátku 20. století došlo ke třem afghánsko-britským válkám, které vyvolala Británie usilující o omezení ruského vlivu. Roku 1926 byla založena monarchie, která byla svržena v roce 1976 vojenským převratem. Roku 1979 zemi obsadila sovětská vojska a dosadila do jejího čela vůdce komunistů Babraka Karmala. Oddíly mudžahedínů poté rozpoutaly svatou válku proti vládní armádě podporované SSSR. Do konce roku 1989 se Sověti stáhli. Komunistická vláda byla roku 1992 svržena, následoval boj mezi vítěznými frakcemi islámských fundamentalistů. Zemi ovládlo hnutí Tálibán.
Po útocích teroristů podporovaných Tálibánem na USA (ze září 2001) Američané s pomocí afghánské opozice toto hnutí svrhli. Předsedou demokratické prozatímní vlády se poté stal Hamíd Karzáí. Prezidentem od roku 2014 je Ašraf Ghaní, premiérem Abdullah Abdullah.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 4. 8. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Árjové, Asie, Badachšán, balúčský jazyk, Chán Muhammad Nádir, Charikar, Gardez, Ghazní, Ghór, Girišhk, Hamunská jezera, Hazárové, Herát, Hilmand, Hindúkuš, Kábul, Kandahár, Kapísá, Kazaši, Murgab, Paktíja, Paktika, Pamír, Pjandž, rusko-britské smlouvy, SALT II, Sásánovci, Střední Asie, Takhar, Uruzgán.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: