zeměpanské hrady



Panovnické hrady tvořící oporu panovnické moci v teritoriu. Výstavba zeměpanských hradů předcházela budování hradů ostatních feudálů. Nejstarší zeměpanské hrady převyšovaly ostatní hrady svými rozměry, výstavností a výbavou. V Čechách bylo započato s výstavbou základní sítě královských hradů ve 30. letech 13. století za Václava I., dobudována byla za Přemysla II. OtakaraVáclava II. Královské hrady této éry přísluší 3 typům: přechodnému (Angerbach u Kožlan, u Plzně, Hlavačov u Rakovníka), s obvodovou zástavbou (Křivoklát, Bezděz) a francouzskému kastelu (Týřov), ve 2. polovině 13. století se k nim připojil středoevropský kastel, odvozený z  typu s obvodovou zástavbou (Kadaň, Písek). Za Jana Lucemburského byl zbudován pouze Preitenštejn (u Plzně) s převažující vojenskou funkcí. Nové stavby v teritoriích přinesla až vláda Karla IV. (Karlštejn, Kašperk, Radyně) a Václava IV. (dva hrady v pražských městech, Točník, Nový hrad u Kunratic). V té době byly již téměř všechny původně přemyslovské hrady v šlechtických rukou (zástavy, léna, prodeje). Po husitských válkách se čeští panovníci zaměřili již spíše na přestavby starších objektů (Litice nad Orlicí za Jiřího z Poděbrad, Křivoklát za Vladislava Jagellonského). Mezi zeměpanské hrady se majetkovou změnou dostávaly i hrady jiných stavebníků, které v případě delšího trvání královské držby byly často přestavovány (Žebrák).



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 12. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Buchlov.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: