Woodstock

Oficiálně Woodstock Music and Art Fair, americký hudební festival konaný ve dnech 15.–18. srpna 1969 na mléčné farmě Maxe Yasgura poblíž osady White Lake u města Bethel ve státě New York. Přestože nesl jméno Woodstock, nekonal se ve stejnojmenném městě, ale přibližně 70 km jihozápadně od něj. Festival s podtitulem An Aquarian Exposition: 3 Days of Peace & Music se stal symbolem hippies, protiválečného hnutí a americké kontrakultury 60. let. Festival uspořádali Michael Lang, Artie Kornfeld, Joel Rosenman a John P. Roberts prostřednictvím společnosti Woodstock Ventures. Původně zamýšleli vybudovat nahrávací studio v oblasti města Woodstock, kde žila řada hudebníků včetně Boba Dylana. Projekt se postupně změnil ve velký hudební festival. Po odporu obyvatel a úřadů v původně vybraných lokalitách nabídnul organizátorům svůj pozemek farmář Max Yasgur. Pořadatelé očekávali přibližně 50 000 návštěvníků, prodali však výrazně více vstupenek a na místo nakonec dorazilo podle různých odhadů asi 400 000 až 500 000 lidí. Silnice v okolí byly zablokovány dlouhými kolonami a mnoho návštěvníků muselo poslední kilometry ujít pěšky. Protože nebylo možné kontrolovat vstupy a ploty nebyly dokončeny, festival se fakticky změnil v bezplatnou akci. Program měl původně trvat tři dny, kvůli zpožděním způsobeným deštěm, technickými problémy a dlouhými přestavbami pódia však skončil až v pondělí 18. srpna dopoledne. Vystoupilo 32 interpretů a skupin. Festival zahájil Richie Havens, který při prodlužovaném vystoupení improvizoval skladbu Freedom. Mezi další účinkující patřili Joan Baez, Santana, Grateful Dead, Creedence Clearwater Revival, Janis Joplin, Sly and the Family Stone, The Who, Jefferson Airplane, Joe Cocker, Ten Years After, The Band, Crosby, Stills, Nash & Young a Jimi Hendrix. Jimi Hendrix vystoupil jako poslední před značně prořídlým publikem v pondělí ráno. Jeho elektrická interpretace americké hymny The Star-Spangled Banner, do níž začlenil zvuky připomínající výbuchy, sirény a válečný hluk, se stala jedním z nejznámějších okamžiků festivalu a bývá vykládána jako hudební komentář k válce ve Vietnamu. Organizační podmínky byly mimořádně obtížné. Prudký déšť proměnil areál v bahniště, chybělo dostatečné množství potravin, pitné vody, hygienických zařízení i zdravotnického personálu. Zásobování a převoz nemocných zajišťovaly také vrtulníky. Navzdory přelidnění a špatnému počasí nedošlo k rozsáhlému násilí. Několik úmrtí a stovky zdravotních zásahů však ukázaly, jak nepřipravená byla infrastruktura na tak vysokou návštěvnost. Woodstock se stal významnou součástí obrazu generace, která odmítala válku ve Vietnamu, tradiční společenské konvence a konzumní způsob života. Heslo „tři dny míru a hudby“ a relativně pokojný průběh obrovského shromáždění vytvořily idealizovaný symbol solidarity, svobody a společného soužití. Pozdější hodnocení však upozorňují také na komerční záměry pořadatelů, zdravotní rizika a rozdíl mezi mediálním mýtem a skutečnými podmínkami v areálu. K rozšíření legendy zásadně přispěl dokumentární film Woodstock (1970), který režíroval Michael Wadleigh a na jehož střihu se podílel Martin Scorsese. Film získal Oscara za nejlepší celovečerní dokument. Úspěšná byla také vícedisková soundtracková alba s koncertními nahrávkami. Festival inspiroval stejnojmennou píseň Joni Mitchell, kterou proslavila především skupina Crosby, Stills, Nash & Young. Na původní festival navázaly velké výroční akce Woodstock ’94 a Woodstock ’99. Festival v roce 1994 poznamenaly déšť a bahno, ale bývá připomínán jako poměrně úspěšná připomínka původní události. Woodstock 1999 se naopak stal symbolem organizačního selhání, vysokých cen, násilí, požárů a sexuálních útoků. Plánovaný festival k 50. výročí v roce 2019 byl po sporech s investory, změnách místa a odchodech účinkujících zrušen. Místo původního festivalu je dnes součástí areálu Bethel Woods Center for the Arts. V roce 2017 bylo zapsáno do Národního registru historických míst Spojených států. Woodstock zůstává jednou z nejznámějších událostí v dějinách populární hudby a trvalým symbolem kulturních a společenských proměn konce 60. let 20. století.