Vilém II.



*27.1.1859 – †4.6.1941, v letech 1888-1918 německý císař a pruský král, z dynastie Hohenzollernů. Syn Fridricha III., vnuk Viléma I. V roce 1890 se zasadil o propuštění Otto von Bismarcka, s nímž měl taktické neshody v sociálně politických i v zahraničně politických otázkách. V prvých letech vlády prosazoval umírněnější postoj k dělnickému hnutí (1890 výnos o ochraně práce), později otevřený nepřítel sociální demokracie. Představitel agresívního kursu zahraniční "světové" politiky Německa, orientující se na Trojspolek. V duchu junkerského přístupu k politice prosazoval námořní zbrojení a německou expanzi. Agresívními projevy zostřoval mezinárodní napětí (1896 tzv. Krügerova depeše, roku 1898 cesta do Orientu, v roce 1900 projev "proti Hunům" za boxerského povstání v Číně, marocké krize 1905 a 1911, aféra Daily-Telegraph z roku 1908). Byl spoluviníkem rozpoutáni 1. světové války roku 1914. Svržen listopadovou revolucí roku 1918, dne 10.11.1918 uprchl do Nizozemska.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 1. 2009
Autor: -red-

Odkazující hesla: aféra Daily Telegraph, Alfred von Waldersee, Bernhard Heinrich Martin von Bülow, Bismarckův systém, Hohenzollernové, Konstantin I., marocké krize, Maxmilian Harden, Paulus Stephanus Krüger, Peter Schamoni.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: