tvorba



Specificky lidská činnost produkující kvalitativně nové hodnoty, vyznačující se originalitou a společensko historickou jedinečností. Schopnost tvořit (tvořivost) vzniká spolu s prací a schopností člověka vydělovat se z okolního světa. Pramení z podstaty lidského vědomí, předpokládá vytvoření vztahu mezi subjektem a objektem. Dává vznik nové realitě, je podmínkou vytváření kultury jako člověkem přetvořené přírody. Idealismus obklopil tvůrčí akt (v prvé řadě umění) závojem iracionalismu a mystky. Chápal jej jako božskou posedlost (Platón), jako syntézu uvědomělosti a neuvědomělého (F. W. J. Schelling), jako životodárný dech nevědomí (E. Hartmann), plod mystické intuice (H. Bergson) či jako projev hlubinných pudových sil (S. Freud). Marxismus-leninismus ve své teorii tvorby a kultury odhaluje podmíněnost tvůrčí činnosti společenskými vztahy. Procesu tvorby se účastní celý člověk se svými duchovními silami, svým rozumem a citem, svou obrazností, vrozenými i získanými vlastnostmi, uplatňuje v ní své schopnosti získané učením i praxí. Proces tvorby probíhá zčásti nevědomě, avšak vedoucí úlohu má i zde diskurzívní myšlení, fantazie a volní úsilí. Podmínky pro rozvoj všech druhů tvorby i růst tvůrčích prvků v činnosti každé osobnosti vytváří společnost, považující tvorbu za jednu ze základních společenských hodnot. Viz také tvořivost.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 14. 8. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: