techno

Styl elektronické taneční hudby, vzniklý v první polovině 80. let 20. století v Detroitu. Založen převážně na elektronicky vytvářeném pravidelném rytmu, opakovaných sekvencích, syntetických zvucích a postupném proměňování jednotlivých vrstev. Na rozdíl od písňověji zaměřeného house bývá techno abstraktnější, strožejší a více soustředěné na zvuk, rytmus a futuristickou atmosféru. Za zakladatele detroitského techna jsou považováni Juan Atkins, Derrick May a Kevin Saunderson, později označovaní jako Belleville Three. Inspirovali se evropskou elektronickou hudbou skupin Kraftwerk, Yellow Magic Orchestra a dalších, americkým funkem, discem, futurismem a rozhlasovými pořady dýdžeje The Electrifying Mojo. Juan Atkins vytvářel rané nahrávky nejprve ve dvojici Cybotron a poté pod jménem Model 500. Samotné označení techno se mezinárodně ustálilo zejména po vydání kompilace Techno! The New Dance Sound of Detroit v roce 1988. Detroitské techno a chicagský house se vyvíjely v 80. letech souběžně, vzájemně se ovlivňovaly a později vytvořily řadu společných a přechodných forem. V 90. letech se techno výrazně rozšířilo v Evropě, zejména v Německu, Belgii, Nizozemsku a Británii. Berlínská klubová scéna po pádu Berlínské zdi přispěla k rozvoji tvrdších a minimalistických podob. Mezi významné tvůrce patřili Jeff Mills, Robert Hood, Carl Craig, Richie Hawtin, Underground Resistance, Laurent Garnier a další. Z techna se vyvinuly nebo s ním úzce souvisejí směry minimal techno, acid techno, dub techno, industrial techno, hardcore techno a ambient techno. V běžné řeči se slovo techno někdy nesprávně používá jako obecné označení veškeré elektronické taneční hudby; v odbornějším významu jde o samostatný žánr s konkrétním historickým původem v Detroitu.