tai-či

[Čínsky tchaj – velký, ťi – předěl, čchuan – pěst], tchaj-ťi, tchaj-ťi-čchuan, taiji, taijiquan, tai-chi, tai-či, taičičuan – čínské bojové umění a zároveň relaxační cvičení pomalých, plynulých a přesně koordinovaných pohybů, do značné míry vycházející z čchi-kungu. Vzniklo patrně v 17. století jako syntéza taoistické filozofie, tradiční čínské medicíny a bojových technik dynastie Ming. Slouží ke zlepšení rovnováhy, flexibility, cirkulace energie čchi a celkového zdraví. Cvičení je rozděleno do sestav, přičemž nejrozšířenější je sestava 24 forem, zjednodušená verze klasických dlouhých sestav pro moderní rekreační účely. Vedle zdravotního přínosu se taiči praktikuje i jako meditace v pohybu nebo součást vnitřních stylů bojových umění (neiwu).