styl

Umění, specifický, diferencovaný způsob utváření uměleckého díla, popřípadě souboru děl spojených osobou jednoho tvůrce nebo skupinou tvůrců. Na vytváření stylu se podílejí faktory objektivní, dané určitým kontextem sociálním a kulturním, i subjektivní dispozice autora. Podle jednotlivých činitelů a okolností lze rozlišovat: singulární styl konkrétního díla; styl určité skupiny děl jednoho autora (styl pozdního Rembrandta, styl Nerudovy prózy); individuální styl autorský (Máchův, Shakespearův, Mozartův); styl uměleckého směru, literární skupiny, školy (styl impresionistický, styl secesní, styl lumírovský); styl epochy, doby, generace (styl románský, styl gotický, styl barokní, styl devadesátých let 19. století); z aspektu lokálně geografického: styl regionální, kmenový, národní, styl kulturní oblasti (styl atický, dórský, řecký, styl evropský); styl jednotlivých umění, druhů a žánrů (styl prózy, styl románu, styl krajinářský); z hlediska tematického (styl dobrodružný); podle sociální diferepciace: styl lidový, styl dvorský; podle zaměření, funkce, rázu (styl sarkastický, majestátní, humorný). Specifičnost stylu v různém aspektu a stupni zobecnění se projevuje při srovnání s jiným stylem téže roviny a druhu; základním kritériem stylovosti je úspěšná integrace všech relevantních (majících rozhodující význam) motivů a prvků do skutečného tvarového celku. Viz také styl jazykový; styl umělecký.