scelování pozemků v Československu

Historie / Zemědělství / Politologie / Ekonomie / Ekologie

Proces slučování drobných a rozptýlených zemědělských parcel v Československu do větších celků, který výrazně zesílil po roce 1948 v souvislosti s kolektivizací a vznikem JZD a státních statků. Cílem bylo umožnit velkovýrobní hospodaření, mechanizaci a centralizované plánování zemědělské výroby, což v praxi vedlo k přetváření tradiční struktury venkovské krajiny. Typickými projevy bylo rozorávání mezí, rušení polních cest, scelování do velkých lánů a úpravy vodních toků a odvodnění, aby bylo možné nasazení těžké techniky. Tyto zásahy měly krátkodobě zvýšit výkonnost hospodaření, zároveň však často zhoršily ekologickou stabilitu krajiny, zejména z hlediska vodního režimu, eroze půdy a úbytku biotopů. Scelování bylo zároveň spojeno s proměnou vlastnických vztahů, protože kolektivní hospodaření omezilo praktický význam hranic jednotlivých parcel a ztížilo pozdější obnovu původního stavu. Po roce 1989 se v rámci restitucí a transformace zemědělství řada pozemků vrátila původním vlastníkům, avšak historická parcelace často zůstala jen právní evidencí bez reálných krajinných hranic. Obnova krajinných prvků (meze, remízky, průlehy, mokřady) a protierozních opatření se stala dlouhodobým tématem zemědělské a environmentální politiky.

Vytvořeno: 8. 1. 2026
Aktualizováno: 8. 1. 2026
Autor: -red-

Odkazující hesla: restituce zemědělské půdy.

Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!