jednotné zemědělské družstvo

Jednotné zemědělské družstvo (JZD) v českých zemích a jednotné roľnícke družstvo (JRD) na Slovensku byly základními organizačními formami kolektivního zemědělství v Československu v období komunistického režimu. Vznikala v rámci násilné kolektivizace zemědělství po roce 1948 a představovala institucionální nástroj přeměny soukromého zemědělského hospodaření na kolektivní výrobu. Právním základem pro vznik JZD byl zákon č. 69/1949 Sb., O jednotných zemědělských družstvech. Družstva byla oficiálně prezentována jako dobrovolná forma sdružování rolníků, v praxi však jejich zakládání často probíhalo pod silným politickým a administrativním tlakem, včetně vyvlastňování půdy, hospodářských zvířat a výrobních prostředků. Majetek vložený do JZD se stal družstevním vlastnictvím a jednotliví členové ztratili přímou kontrolu nad svým hospodářstvím. Organizace práce, výroby i rozdělování výnosů podléhaly centrálním plánům a státním směrnicím, což vedlo k oslabení osobní motivace a v počátečních letech k poklesu zemědělské produkce. V průběhu 60. až 80. let 20. století se JZD postupně stabilizovala, prošla mechanizací a slučováním do větších celků, avšak systém trpěl dlouhodobými strukturálními problémy typickými pro plánované hospodářství. Kolektivní hospodaření mělo rovněž výrazný dopad na krajinu, zejména scelováním pozemků, rozoráváním mezí a změnami tradičního rázu venkova. Po roce 1989 došlo k transformaci zemědělství, restitucím majetku a postupnému zániku nebo přeměně JZD na nové právní formy. V mnoha případech však nebylo možné původní vlastnické vztahy plně obnovit, protože historická struktura pozemků a hospodářství byla kolektivizací nenávratně narušena.