Rudé právo



Československý deník – ústřední tiskový orgán Komunistické strany Československa (KSČ), založený 21.9.1920 jako orgán levice sociálně demokratické strany, od 18.5.1921 ústřední orgán KSČ. Rudé právo navazovalo na revoluční tradice Práva lidu. Sehrálo významnou úlohu v politických zápasech KSČ. V jeho redakci působily postupně četné politické novinářské i umělecké osobnosti – mimo jiné B. Šmeral (první šéfredaktor), F. Dobrovolný, V. Borek, J. Šverma, V. Kopecký, B. Novotný, J. Fučík, L. Štoll, K. Konrád, J. Krejčí, V. Sinkule, E. Urx, I. Olbracht, J. Hora, A. Macek, M. Majerová, k jeho spolupracovníkům patřil Z. Nejedlý. Za předmnichovské České republiky bylo často konfiskováno a několikrát též úředně zastaveno na 1-3 měsíce (1928, 1929, 1931, 1933 a 1934). Současně s denním vydáním Rudého práva vycházel v letech 1920-1934 i jeho večerník: 1920-1928 pod titulem Rudé právo-Večerník, 1928-1934 Rudý večerník. Ve 2. polovině 30. let se Rudé právo stalo tribunou zápasu široké lidové fronty proti fašismu a na obranu republiky. Záhy po Mnichovu, 20.10.1938, bylo úředně zastaveno. Začalo vycházet ilegálně a v různých (nepravidelných) intervalech bylo pak nepřetřzitě vydáváno po celou dobu nacistické okupace (na jeho redakci a technické zajištění se postupně podíleli zejména J. Fučík, C. Sumbera, J. Molák, R. Vetiška, V. Koucký). Poslední ilegální Rudé právo vyšlo 1.5.1945, první legální 6.5.1945. Po osvobození připadla Rudému právu úloha v boji KSČ za socialistické vyústění národní a demokratické revoluce a posléze při uskutečňování jednotlivých etap socialistické výstavby. K jeho šéfredaktorům v těchto letech patřili mimo jiné V. Nový, V. Dolejší, V. Koucký a O. Švestka. Od roku 1983 byl šéfredaktorem listu Z. Hoření. Od roku 1960 vycházelo v Bratislavě též slovenské vydání Rudého práva.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jindřich Plachta, Otakar Svěrčina, Vlastimil Borek.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: