rock and roll

Také rock ’n’ roll, rock & roll, případně počeštěně rokenrol, americký hudební styl, ustálený na počátku 50. let 20. století, přímý základ rockové hudby. Vznikl především z afroamerického rhythm and blues, blues a gospelu, současně však přejímal prvky country, western swingu, boogie-woogie a populární hudby. Hudební kořeny sahají do 30. a 40. let, kdy černošští interpreti spojovali bluesový zpěv, boogie-woogie, výrazný taneční rytmus a elektricky zesílené nástroje. Za důležité předchůdce bývají považováni Sister Rosetta Tharpe, Louis Jordan, Big Joe Turner, Wynonie Harris a Fats Domino. Nahrávky jako Good Rockin’ Tonight nebo Rocket 88 již obsahovaly řadu znaků pozdějšího rock and rollu. Typické jsou silný backbeat se zdůrazněním druhé a čtvrté doby, jednoduché bluesové harmonické postupy, výrazná basová linka, krátké kytarové nebo saxofonové riffy a energický zpěv. Základní sestavu tvořily elektrická kytara, kontrabas nebo baskytara, klavír, saxofon a bicí, přičemž v průběhu 50. let získala stále větší význam sólová elektrická kytara. Samotný výraz rock and roll se v afroamerickém slangu a bluesových textech objevoval již dříve. K jeho rozšíření jako názvu nové hudby přispěl na počátku 50. let rozhlasový moderátor Alan Freed, který ve svých pořadech uváděl rhythm and blues bělošskému i černošskému publiku. K hlavním průkopníkům patřili Chuck Berry, Little Richard, Fats Domino, Bo Diddley, Jerry Lee Lewis, Buddy Holly, Carl Perkins a Bill Haley. Chuck Berry spojil bluesovou kytaru s countryovými prvky a texty o životě dospívajících, Little Richard vytvořil mimořádně energický klavírní a pěvecký styl a Bo Diddley proslavil charakteristický synkopovaný rytmus. Elvis Presley spojil blues, country, gospel a pop v podobě přístupné širokému publiku a výrazně přispěl k mezinárodní popularizaci stylu. Nahrávky ze společnosti Sun Records, kde působili také Carl Perkins, Jerry Lee Lewis a Johnny Cash, pomohly vytvořit rockabilly, tedy spojení raného rock and rollu s country hudbou. Rock and roll se stal úzce spojeným s nově vznikající kulturou dospívajících, tancem, módou, automobily a filmem. Jeho popularita zároveň narušovala rasové hranice americké společnosti, protože bělošské publikum začalo ve velkém poslouchat hudbu vytvořenou převážně afroamerickými interprety. To vyvolávalo odpor části konzervativní veřejnosti, zastánců segregace i starších generací. Na konci 50. let původní vlna oslabila v důsledku smrti Buddy Hollyho, odchodu Elvise Presleyho do armády, náboženského obratu Little Richarda, skandálu Jerryho Lee Lewise a právních problémů Chucka Berryho. Styl však nezanikl: na počátku 60. let jej převzaly britské skupiny včetně The Beatles a The Rolling Stones a rozvinuly jej do širšího proudu označovaného jako rock. Rock and roll zásadně ovlivnil populární hudbu druhé poloviny 20. století. Navázaly na něj rockabilly, beat, surf rock, garage rock, blues rock, hard rock, punk a mnoho dalších směrů; jeho základní rytmické, písňové a kytarové postupy zůstávají součástí rockové hudby dodnes.