punk

Hudební směr a subkultura, které se rozvinuly v polovině 70. let 20. století především ve Velké Británii a USA. Punk reagoval na složitost a okázalost části tehdejší rockové hudby, na komercializaci hudebního průmyslu a na společenskou frustraci mladé generace. Prosazoval jednoduchost, krátké skladby, vysokou energii a princip do it yourself (DIY), tedy vlastní nezávislou tvorbu a organizaci. Hudební předchůdce lze nalézt v garage rocku 60. let a tvorbě skupin The Stooges, MC5, The Velvet Underground nebo New York Dolls. V New Yorku se kolem klubu CBGB prosadily skupiny Ramones, Television, Patti Smith Group a Blondie. Britskou scénu reprezentovali především Sex Pistols, The Clash, The Damned, Buzzcocks a Siouxsie and the Banshees. Typické jsou jednoduché kytarové riffy, rychlé tempo, omezená délka skladeb a přímočarý zpěv. Texty se věnují sociálním problémům, politice, nezaměstnanosti, odcizení, každodennímu životu, humoru i provokaci. Heslo No Future bylo spojeno zejména se Sex Pistols, nelze je však považovat za jednotný program celého punku. Část scény byla nihilistická, jiná anarchistická, levicová, antirasistická nebo důsledně komunitní. Punková subkultura zahrnovala výraznou módu, fanziny, malé nezávislé labely, vlastní koncertní prostory a odmítání hranice mezi interpretem a publikem. Z punku vznikly směry post-punk, new wave, hardcore punk, anarcho-punk, street punk, pop punk a další. Jeho estetika a metoda DIY ovlivnily alternativní rock, indie hudbu, hardcore, metal i výtvarnou kulturu. V Československu se punk rozvíjel od konce 70. a počátku 80. let navzdory represím komunistického režimu. K raným skupinám patřily Zikkurat, Energie G, A 64, FPB, Hrdinové nové fronty, Šanov 1 a Visací zámek.