prvobytně pospolná společnost

Pospolně rodový řád – první společenskoekonomická formace v dějinách lidstva. Vznikla asi před 2 milióny let a zahrnuje dlouhou epochu od vzniku člověka až do vzniku třídní společnosti. Vyznačuje se společným vlastnictvím výrobních prostředků jednotlivých občin, kolektivní prací a spotřebou, což bylo důsledkem nízké úrovně vývoje výrobních sil včetně primitivních pracovních nástrojů. Kolektivní lidská práce a společné vlastnictví výrobních prostředků vedly k rozdělování produktů společné práce rovným dílem. Sociální organizace prvobytně pospolné společnosti se vyvinula od prvobytně pospolné skupiny (tlupy) lidi, kdy se člověk naučil zhotovovat nejjednodušší kamenné nástroje a získávat oheň, k rodové občině a poté k sousedské (územní) občině. Základní jednotkou prvobytně pospolné společnosti byla podle převládajícího názoru rodová mateřská občina (viz též matriarchát), kterou vystřídala v patriarchátu otcovská velkorodina (s převažujícím pastevectvím a pokročilejším obděláváním půdy) a později sousedská občina se vznikem individuálních (rodinných) hospodářství, nadvýrobku, řemesel a směny. V rodové občině vznikla přirozená dělba práce podle pohlaví a věku. Rod tvořila skupina pokrevně příbuzných lidi, z několika rodů vznikl kmen. Rozvoj výrobních sil a dělby práce vedl ke vzniku soukromého vlastnictví, individuálního hospodářství a rozpadu rodu, vydělení zámožné špičky, zotročující zpočátku válečné zajatce, později zchudlé spoluobčany. Tyto procesy vedly ke vzniku společenských tříd a státu.