Právo lidu

Český sociálnědemokratický list, v letech 1897–1938 a 1945–1948 ústřední tiskový orgán české, respektive československé sociálně demokratické strany. Založený roku 1893 jako místní sociálně demokratický čtrnáctideník v Kuklenách u Hradce Králové. V letech 1894–1896 bylo Právo lidu vydáváno v Humpolci, od roku 1896 v Praze. Roku 1897 bylo přeměněno na týdeník, od 1.10.1897 vycházelo jako deník – ústřední orgán Českoslovanské sociálně demokratické strany, od roku 1912 byl současně vydáván též Večerník Práva lidu. V době zápasu mezi frakcemi uvnitř československé sociální demokracie v letech 1919–1920 získali v redakci Práva lidu většinu stoupenci levice (B. Šmeral, V. Vacek, B. Novotný, I. Olbracht). Pravice, jejíž exponent A. Němec byl oficiálně majitelem a vydavatelem listu, jim nebyl nakloněn. Dne 21.9.1920 začala proto tato frakce vydávat Rudé právo, zatímco Právo lidu se stalo orgánem zbytku redakce. Koncem roku 1938 bylo vydávání Práva lidu – v souvislosti s reorganizací Československé sociálně demokratické strany v Národní stranu práce – zastaveno a list nahrazen deníkem Národní práce (vycházejícím od 1.1.1939). Po osvobození v roce 1945 začalo Právo lidu opět vycházet jako ústřední orgán Československé sociální demokracie. Po sloučení Československé sociální demokracie s Komunistickou stranou Československa v červnu 1948 bylo zastaveno. K redaktorům listu patřila řada předních politiků, publicistů a literátů, mimo jiné F. Soukup, A. Němec, B. Šmeral, R. Bechyně, J. Stivín (1911–1938 šéfredaktor), F. V. Krejčí, A. M. Píša, J. Seifert.