mnichovská dohoda



Dohoda o připojení pohraničnich území Československa, obývaných německou menšinou, k nacistickému Německu, podepsaná dne 29.9.1938 na konferenci v Mnichově představiteli vlád Velké Británie (N. Chamberlain), Francie (E. Daladier), Německa (A. Hitler) a Itálie (B. Mussolini). Byla výsledkem agresívní politiky hitlerovského Německa a britsko-francouzské politiky appeasementu. Uzavření mnichovské dohody předcházela několikaměsíční kampaň nacistického Německa a jeho československé agentury – Henleinovy Sudetoněmecké strany – proti Československu pro údajný útisk 3 milionů Němců v českém pohraničí. Tato demagogická kampaň, spojená s hrubým nátlakem na československou vládu a neustálým stupňováním ultimativních požadavků, vrcholících v září 1938 požadavkem na odstoupení českých pohraničních krajů Německu, směřovala k vnitřnímu rozložení, mezinárodní izolaci a posléze k faktické likvidaci ČSR, jejíž "prostor" se měl zcela dostat do mocenské sféry nacistického Německa. Požadavky nacistického Německa vůči Československu formuloval Hitler 15.9.1938 při schůzce s britským ministerským předsedou Chamberlainem v Berchtesgadenu. Žádal především, aby ČSR neprodleně odstoupila Německé říši okresy s více než 50% německého obyvatelstva. Tyto požadavky byly podpořeny nótou britské a francouzské vlády a ultimativně předloženy vládě ČSR, která je posléze 21.9.1938 přijala. Rozhodnutí vlády však vyvolalo spontánní odpor široké československé veřejnosti, vrcholící 22.9.1938 protestní generální stávkou, četnými demonstracemi a tábory lidu. V důsledku toho byla dosavadní Hodžova vláda nucena odstoupit a byla nahrazena vládou generála J. Syrového. Dne 23.9.1938 vyhlásil prezident republiky všeobecnou mobilizaci. Mezitím Hitler vystupňoval své požadavky v tzv. godesberském memorandu. Britští a francouzští představitelé appeasementu přesto pokračovali ve svém úsilí o dohodu s nacistickým Německem a jejich aktivita, podpořená italským fašistickým diktátorem Mussolinim i diplomatickou iniciativou USA, vedla nakonec ke konferenci šéfů vlád Velké Británie, Francie, Německa a Itálie, uskutečněné 29. září 1938 v Mnichově a následně ke zde přijaté dohodě. Mnichovská dohoda, uzavřená bez účasti ČSR, byla diktátem, požadujícím odstoupení československých pohraničních území obývaných Němci Německu v době od 1. do 10.10.1938 a vyřešení tzv. problému polské a maďarské menšiny v ČSR do 3 měsíců (tj. odstoupení příslušných území Polsku a Maďarsku). Nové hranice ČSR měly pak být signatáři mnichovské dohody garantovány. Československá vláda za předsednictví E. Beneše 30.9.1938 mnichovský diktát přijala. Na základě mnichovské dohody odstoupila ČSR Německu rozsáhlá a hospodářsky významná pohraniční území a strategicky důležité dunajské předmostí Petržalku u Bratislavy. Dne 1.10.1938 zabralo Polsko po předchozím ultimatu Těšínsko a 25.10.1938 menší území na Oravě a Spiši. Na základě tzv. vídeňské arbitráže z 2.11.1938 byly jižní části Slovenska a Podkarpatské Rusi připojeny k Maďarsku. ČSR tak celkem ztratila 41098 km2, 4879000 obyvatel (z toho 1250000 Čechů a Slováků), 33 průmyslových závodů (většinu průmyslu báňského, sklářského, textilního a papírenského) a všechny pohraniční pevnosti, byly přerušeny nejdůležitější železniční tratě. Mnichovská dohoda připravila tak půdu pro likvidaci ČSR a pro nacistickou okupaci českých zemí v březnu 1939. Mnichovká dohoda byla roku 1942 Velkou Británií a Francií, 1944 Itálií, 1950 NDR a 1973 SRN prohlášena za neplatnou od samého začátku.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 22. 9. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: appeasement, československo-francouzská smlouva, Edgar Algernon Rober Cecil of Chelwood, Édouard Daladier, Edvard Beneš, Georges Bonnet, godesberská jednání, Mnichov, odsun německé menšiny z ČSR, protektorát Čechy a Morava, Sudetoněmecká strana, Úřednicka vláda, Výbor na obranu republiky, Winston Churchill, Zdeněk Kopal.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: